Akát: Nejpevnější dřevina našeho pásma a její využití

Akát byste si podle slovenské Státní ochrany přírody neměli sázet do zahrady. Česká Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) ho vede jako nepůvodní invazní druh, který po vykácení znovu a znovu obráží z kořenů. Lesníci ho přitom na jihu Slovenska vysazují dodnes a bavorští odborníci na dřevo považují jeho jádro za nejtrvanlivější dřevo pěstované v Evropě, trvanlivější než dubové.

Tentýž strom je tedy pro ochránce přírody problémem a pro vinaře, truhláře či včelaře přínosem.

Jak poznáte strom akát

Strom akát poznáte nejsnáze v květnu a červnu, kdy ho obsypou bílé převislé hrozny květů se silnou vůní. Státní ochrana přírody Slovenské republiky (ŠOP) ho popisuje jako dřevinu vysokou až 25 m se šedohnědou až hnědou, hluboce rozbrázděnou kůrou a s větvemi, na kterých rostou pevné trny. Listy jsou lichozpeřené, tedy složené z oválných lístků v párech a jednoho lístku na konci, a plodem je hnědý zploštělý lusk.

Strom, kterému lidově říkáme akát, je trnovník akát (Robinia pseudoacacia) z čeledi bobovitých. Pozor na jednu věc: podle ŠOP jsou kůra, listy i semena akátu jedovaté a sbírají se jen květy.

Odkud se akát vzal a proč ho ochránci přírody sledují

Akát pochází ze Severní Ameriky. Podle slovenského Národního lesnického centra (NLC) byl vůbec první lesní dřevinou, kterou do Evropy dovezli z území dnešních Spojených států, a to v roce 1601. Nejprve ho sázeli jako okrasný strom, později pro dřevo, ke zpevnění erodované půdy a pro nektar. Do Čech se podle AOPK ČR dostal v roce 1710.

Podle přehledové studie z roku 2019 ve Zprávách lesnického výzkumu zaujímá trnovník akát v českých lesích přibližně 14 tisíc hektarů, tedy asi 0,52 % porostní plochy. Lesnicky se podle AOPK ČR pěstuje hlavně v teplých nížinách jižní Moravy, známé jsou ale i akátiny na strmých svazích ve středním a dolním Povltaví. Nové lesnické výsadby akátu se v Česku podle zmíněné studie neprovádějí ani neplánují.

Ochráncům přírody vadí, jak se šíří. Kořeny vylučuje do půdy látky, které brzdí růst jiných rostlin, a po poškození rychle obráží z pařezu i z kořenů (odborně výmladnost). V Česku patří mezi invazní neofyty (rostliny zavlečené po roce 1500) a na černém seznamu nepůvodních druhů ČR je veden mezi hojně rozšířenými invazními stromy a keři, na unijní seznam invazních druhů EU však zařazen není.

NLC ten rozpor pojmenovává přímo: „Příklad trnovníku akátu je neobvyklý z toho hlediska, že zatímco v mnoha zemích světa je invazní dřevinou vzbuzující obavy, je v týchž zemích zároveň i důležitou surovinou.“

Akát na zahradě

Pokud zvažujete akát na zahradě, ŠOP zahrádkáře upozorňuje, aby invazně se chovající nepůvodní druhy na pozemky nesázeli. Výsadba takových dřevin do krajiny mimo zastavěné území obce navíc podléhá povolení orgánu ochrany přírody.

Kdo se chce akátu zbavit, s pilou si nevystačí, strom znovu obrazí z kořenů. AOPK ČR jako nejúčinnější metodu uvádí navrtání kmene a následnou injektáž herbicidu, tenčí kmínky se částečně odkorní a obnažené místo se herbicidem natře. Když strom jen pokácíte, je potřeba řeznou plochu hned natřít herbicidem, nejlépe koncem léta, a v dalších letech odstraňovat výmladky. Ke kácení stromu s obvodem kmene nad 80 cm, měřeným ve výšce 130 cm nad zemí, však potřebujete povolení orgánu ochrany přírody, zpravidla obecního úřadu (§ 8 zákona č. 114/1992 Sb. a § 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb.).

Je akát opravdu nejpevnější dřevina našeho pásma?

Co do pevnosti ve srovnání s dubem a bukem ano, co do stability jen zčásti. Bavorský státní ústav pro les a lesní hospodářství (LWF) v publikaci Michaela Risseho a Klause Richtera řadí akát mezi nejtěžší a nejtvrdší středoevropské dřeviny a uvádí, že pevností v tahu, tlaku i ohybu převyšuje další důležité listnaté dřeviny.

Pevnost v ohybu udává, jaké namáhání dřevo vydrží, než se zlomí, a objemové sesychání, o kolik procent se zmenší, když z čerstvého stavu úplně vyschne. Hodnoty podle LWF:

Akát je v této trojici v ohybu nejpevnější a při vysychání se zmenší nejméně. Oproti dubu snese v ohybu o více než polovinu větší namáhání. Se stabilitou je to složitější: vysušené akátové dřevo podle LWF dobře drží rozměr, čerstvé se však suší pomalu a má sklon se kroutit, což ještě zhoršují křivé kmeny.

Nejpřesvědčivěji vychází trvanlivost. Norma EN 350 řadí jádrové dřevo akátu do třídy trvanlivosti 1 až 2 (na stupnici od 1 do 5, kde 1 znamená velmi trvanlivé dřevo). Risse a Richter k tomu píší, že jádrové dřevo akátu je „nejtrvanlivější dřevo pěstované v Evropě, ještě před jádrovým dřevem dubu a kaštanovníku jedlého“ (v českém překladu). Pro srovnání, německý svaz ochrany dřeva DHV řadí dub do třídy 2, modřín do třídy 3 až 4 a smrk do třídy 4.

Vlastnosti akátového dřeva

Čerstvě nařezané jádro akátu je žlutozelené až nazelenale hnědé, na světle ztmavne do zlatohnědé, zřídka až čokoládové barvy. Jádro a běl (tmavší vnitřní část kmene a světlá vrstva pod kůrou) jsou ostře oddělené a běl je úzká, asi 1 až 2 cm, protože akát začne tvořit jádro už ve věku dvou až šesti let.

Letokruhy jsou výrazné jako u dubu, protože akát má v jarním dřevě velké póry. Jádro má i neobvyklý poznávací znak: pod ultrafialovým světlem žlutě světélkuje.

Hoblováním lze dosáhnout hladkého povrchu, který se dobře leští i povrchově upravuje, podle LWF je však třeba počítat s tím, že:

• otvory pro šrouby a hřebíky musíte předvrtat,
• dřevo se špatně štípe, po napaření se však dobře ohýbá,
• nepravidelný průběh vláken může opracování výrazně ztížit,
• prach může vyvolat alergickou reakci kůže.

Využití trnovníku akátu od kůlů po parkety

Trnovník akát se využívá všude tam, kde dřevo musí vydržet venku, v zemi nebo ve vodě a kde se od něj očekává vysoká tvrdost. Jádrové dřevo je podle LWF v Německu schválené pro použití v přímém styku se zemí a vodou bez chemické ochrany dřeva. Venku z něj vznikají ploty, dětská hřiště, terasová prkna, fasádní obklady, zahradní nábytek i mosty.

V interiéru se díky odolnosti proti oděru hodí na parkety, podlahová prkna a schody, dále na nábytek, násady nářadí a soustružené předměty, ojediněle i na sudy na víno. Akátové řezivo, fošny a hranoly bývají v menších rozměrech: kmeny akátu podle LWF málokdy dorostou do velké tloušťky a bývají křivé, takže dlouhé rovné kusy bez vad jsou vzácné.

Mezi venkovní použití akátu LWF řadí i dveře, brány a okna. Pro truhláře je to však náročné dřevo. Které dřeviny se na okna hodí, srovnává článek Modřín, nebo sibiřský modřín: Jaké dřevo na okna?. Na naše dřevěná okna používáme například dub sukatý a na míru vyrábíme i vchodové dveře.

Proč akátové kůly vydrží v zemi tak dlouho

Akátové kůly vydrží v zemi dlouho díky trvanlivému jádru. Kůly do vinic a plotů LWF uvádí jako klasické použití akátu. O tom, jak dlouho kůl vydrží, však rozhoduje i to, z jaké části kmene pochází.

Při výběru kůlů se vyplatí sledovat dvě věci:

• běl je i u akátu netrvanlivá, DHV ji u všech dřevin řadí do třídy 5, takže v zemi shnije jako první,
• tenké kůly z mladých kmenů mají velký podíl dřeva u dřeně. Toto mladé (juvenilní) dřevo, asi prvních 7 až 15 letokruhů, má podle LWF výrazně nižší trvanlivost než dospělé dřevo dále od dřeně.

Dospělé dřevo totiž obsahuje více přírodních látek (fenolů a flavonoidů), na kterých trvanlivost dřeva závisí.

Akátový med a akát jako medonosná dřevina

Nektar pro akátový med sbírají včely z květů trnovníku akátu v květnu a červnu. Akát je významnou medonosnou dřevinou: ŠOP uvádí, že ho na Slovensko dovezli jako medonosnou a okrasnou dřevinu, a NLC ho označuje za výborný zdroj nektaru.

O akátovém medu se často píše, že nikdy nekrystalizuje. Český svaz včelařů to upřesňuje: čistý akátový med krystalizuje většinou až po několika měsících, každý med by však měl zhruba do roka ztuhnout. Pokud se tak nestane, med mohl být přehřátý nebo drasticky přefiltrovaný.

Často kladené otázky (FAQ)

Je akát jedovatý?

Zčásti ano. Podle ŠOP jsou jedovaté kůra, listy i semena trnovníku akátu a sbírají se jen květy.

Je akátové dřevo tvrdší než dubové?

Tvrdší i pevnější. Akát má podle LWF vyšší hustotu i tvrdost než dub a v ohybu snese výrazně větší namáhání (150 oproti 95 N/mm²). Venku dub překonává i trvanlivostí jádra.

Proč se akátu říká také akácie?

Druhové jméno pseudoacacia znamená „nepravá akácie“ a záměna se drží dodnes. LWF upozorňuje, že akátové dřevo se v obchodě často nesprávně prodává jako akáciové.

Závěr

Akát je u nás přistěhovalcem, který se šíří tam, kde by ho ochránci přírody raději neviděli, a zároveň dřevinou s nejtrvanlivějším dřevem pěstovaným v Evropě. Pokud kupujete akátové kůly nebo prkna do exteriéru, žádejte jádrové dřevo ze starších kmenů bez běli, to vydrží nejdéle.

Zdroje

• Risse, M., Richter, K.: Das Holz der Robinie – Eigenschaften und Verwendung (LWF Wissen 84)
• Státní ochrana přírody Slovenské republiky: Robinia pseudoacacia L. – trnovník akát
• Národní lesnické centrum (Slovensko), ForestPortal: Trnovník akát
• Kuneš, I. a kol.: Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a jeho role ve středoevropském a českém prostoru: review (Zprávy lesnického výzkumu 64/2019)
• AOPK ČR: Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
• AOPK ČR: Invazní rostliny
• Botanický ústav AV ČR: Trnovník akát
• Pladias: Robinia pseudoacacia – trnovník akát
• DHV: Natürliche Dauerhaftigkeit von heimischen Holzarten
• Český svaz včelařů: Krystalizace medu – známka kvality