Modřín, nebo sibiřský modřín? Jde o srovnání dvou druhů modřínu, jejichž jádro patří do stejné třídy trvanlivosti 3 až 4.
Sibiřský modřín mívá užší letokruhy, méně suků a hustší dřevo. U okna je však stejně důležité, zda je ve vnější části profilu jádro bez běli, a to platí pro obě dřeviny.
Modřín opadavý a sibiřský modřín: Čím se liší jejich dřevo
„Červený smrek“ je slovenský lidový název modřínu opadavého (Larix decidua). Sibiřský modřín (Larix sibirica) pochází ze severní Eurasie. Oba stromy podrobně popisují články Modřín: Nejtvrdší jehličnatá dřevina a její využití a Sibiřský modřín: Dřevo ze severu, jeho vlastnosti a využití.
Rakouský ústav Holzforschung Austria přisuzuje oběma druhům podobné vlastnosti: červenohnědé jádro (tmavší vnitřní část kmene), nažloutle bílou běl (světlé dřevo pod kůrou) a místy hodně pryskyřice. Sibiřský modřín má podle ústavu obvykle užší letokruhy a méně suků. Hustotu jeho dřeva při vlhkosti 12 % uvádí ústav v rozmezí 680 až 770 kg/m³, typicky 700 kg/m³, zatímco modřín opadavý má podle The Wood Database průměrně 575 kg/m³.
Liší se i tím, jak dřevo pracuje. Diferenciální koeficient sesychání udává, o kolik procent se změní rozměr dřeva, když se jeho vlhkost změní o 1 %. Tangenciálně, tedy ve směru letokruhů, je to podle normy DIN 68100 u sibiřského modřínu 0,37 až 0,43 %, u modřínu opadavého 0,28 až 0,36 % (údaje Holzforschung Austria a bavorského ústavu LWF), takže sibiřský modřín při změnách vlhkosti o něco více bobtná a sesychá.
Trvanlivost jádra mají oba druhy ve třídě 3 až 4 podle normy EN 350. Sibiřský modřín s hustotou nad 700 kg/m³ řadí Holzforschung Austria do třídy 3.
Jaké dřevo na okna: Srovnání hustoty a trvanlivosti

Hustota ukazuje, jak je dřevo těžké, a podle LWF s ní souvisí i pevnost. Třída trvanlivosti podle normy EN 350 udává, jak dlouho jádro odolává dřevokazným houbám, na stupnici od 1 (velmi trvanlivé) do 5 (netrvanlivé).
| Dřevina | Hustota při 12 % | Trvanlivost jádra (EN 350) |
|---|---|---|
| Smrk ztepilý (Picea abies) | 405 kg/m³ | 4 |
| Borovice lesní (Pinus sylvestris) | 550 kg/m³ | 3–4 |
| Modřín opadavý | 575 kg/m³ | 3–4 |
| Sibiřský modřín | 680–770 kg/m³ | 3–4, nad 700 kg/m³ třída 3 |
| Dub letní (Quercus robur) | 675 kg/m³ | 2 |
| Červené meranti (Shorea spp.) | 480–675 kg/m³ | 3–4 při 450–550 kg/m³ |
Hustoty jsou uvedeny podle The Wood Database (u meranti od světlého po tmavé červené meranti), u sibiřského modřínu podle Holzforschung Austria. Třídy trvanlivosti uvádí Německý svaz ochrany dřeva (DHV), u sibiřského modřínu Holzforschung Austria a u meranti svaz výrobců oken VFF.
Nejlepší třídu má ze srovnávaných dřevin dub. Třídy však platí pro dřevo ve styku se zemí a běl je podle DHV u všech dřevin ve třídě 5, tedy netrvanlivá. Okno se zemí do styku nepřijde: podle poznámky DHV k výsledkům osmiletých polních zkoušek by jádro modřínu bez styku se zemí odpovídalo třídě 2 a jádro borovice třídě 3.
Modřín opadavý: Využití na okna, podlahy a prkna

Bavorský státní ústav pro les a lesní hospodářství (LWF) uvádí modřín jako vhodný venku na okna, vchodové dveře, fasádní prvky, obklady balkonů a štítů či garážová vrata. Uvnitř se podle něj používá na schody, parkety a podlahová prkna. Podle Holzforschung Austria je modřín nejvýznamnější dřevinou na terasová prkna a fasádní obklady.
Na podlaze obstojí modřín lépe než smrk, protože je tvrdší. Tvrdost podle Brinella napříč vlákny má podle LWF modřín 19 N/mm², smrk 12 N/mm².
Pro okenní profil je důležitá tvarová stálost. Podle LWF má modřín po vysušení dobrou až uspokojivou tvarovou stálost, pokud má rovná vlákna a ne příliš široké letokruhy. Častěji než smrk či borovice však mívá točitá vlákna (stáčejí se kolem kmene jako závit), která tvarovou stálost zhoršují.
Při nátěru může překážet pryskyřice, která při zahřátí dřeva vytéká a poškodí lak. LWF proto doporučuje velmi pryskyřičné kusy vytřídit nebo odpryskyřičnit. Lepení modřínu podle LWF problémy nedělá, což je u lepených hranolů podstatné.
Dřevo meranti: Tropická dřevina na okenní hranoly

Meranti není jeden strom. Pod obchodním názvem červené meranti se podle německého svazu obchodu se dřevem GD Holz prodává dřevo mnoha asijských druhů rodu Shorea, hlavně z Malajsie a Indonésie, které se liší barvou i vlastnostmi. Do Evropy dnes přichází téměř výhradně zpracované, především jako lepené hranoly na rámy oken a dveří.
U meranti na okna rozhoduje hustota, protože s nižší hustotou klesá i odolnost proti houbám. V rozboru hranolů dovezených z Malajsie a Indonésie z roku 1998, na který se GD Holz odvolává, měla většina dřeva hustotu jen 380 až 470 kg/m³ při vlhkosti 12 %. Německý svaz Verband Fenster + Fassade (VFF) v roce 2013 stanovil pro meranti na okna spodní hranici 450 kg/m³. Meranti s hustotou 450 až 550 kg/m³ odpovídá třídě trvanlivosti 3 až 4 a v okně se podle VFF obejde bez dodatečné chemické ochrany.
Lepené hranoly: Z čeho se vyrábějí dřevěná okna

Při výrobě dřevěných oken se profil rámu a křídla běžně frézuje z lepeného hranolu (hrubého dřevěného polotovaru). Hranol se lepí z lamel, tedy tenčích vrstev dřeva, a lamelovaným hranolům z různých dřevin se VFF věnuje v samostatném technickém listu HO.06-3. U našich dřevěných oken je na výběr 9 typů profilů, například Dřevo 78 se stavební hloubkou rámu 78 mm.
Při lepení záleží na tom, která lamela bude venku. VFF do vydání z roku 2013 doplnil schéma hranolu s 50 % jádrového dřeva a technický vedoucí svazu Frank Koos to vysvětlil: „Je to důležité při zpracování jehličnatých dřevin s vysokým podílem běli, jako je například borovice. Podíl jádrového dřeva v lamele vystavené povětrnosti přitom musí být nejméně 95 procent.“
Modřín má v tomto výhodu, protože jeho jádro podle LWF zabírá mnohem větší část kmene než u borovice. Aby okno vydrželo desítky let, potřebuje i péči o nátěr, kterou popisuje článek Údržba dřevěných oken: Ošetření, nátěry a mazání kování.
Často kladené otázky (FAQ)
Je sibiřský modřín na okna lepší než modřín opadavý?
V něčem ano: má hustší dřevo, užší letokruhy a méně suků. Trvanlivost jádra mají oba ve třídě 3 až 4. Při změnách vlhkosti však o něco více bobtná a sesychá. V okně je stejně důležité, zda je ve vnější lamele jádro bez běli.
Je meranti vhodné na okna?
Ano, pokud má dostatečnou hustotu. VFF v roce 2013 stanovil spodní hranici 450 kg/m³ a meranti s hustotou 450 až 550 kg/m³ se v okně obejde bez dodatečné chemické ochrany.
Které dřevo na okna vydrží nejdéle?
Nejlepší třídu trvanlivosti, třídu 2, má ze srovnávaných dřevin dub. Modříny a borovice patří do třídy 3 až 4, smrk do třídy 4. Třídy však platí pro styk se zemí. V okně by jádro modřínu podle DHV odpovídalo třídě 2.
Dá se modřínové okno natřít?
Dá. LWF hodnotí modřín jako velmi dobrý podklad pro lak, lazuru i vosk, potíže mohou dělat suky a pryskyřice, která při zahřátí vytéká.
Závěr
Mezi modřínem opadavým a sibiřským modřínem je u okna menší rozdíl, než by se mohlo zdát. Sibiřský je hustší a má méně suků, trvanlivostí jádra jsou si blízké. Pro životnost okna je stejně důležitá vnější lamela z jádrového dřeva a u meranti hustota dřeva.
Dřevěná okna na míru vyrábíme i ze sukatého dubu, tedy ze dřeviny s jádrem ve třídě trvanlivosti 2. Pokud nechcete dřevo zvenku natírat, u dřevohliníkových oken ho z exteriéru chrání hliník. Napište nám, na jaký dům okna hledáte, a dřevinu vybereme společně s profilem.
Zdroje
- Grosser, D., Ehmcke, G.: Das Holz der Lärche – Eigenschaften und Verwendung (LWF Wissen 69)
- dataholz.eu (Holzforschung Austria): Holzartenblatt Europäische Lärche
- dataholz.eu (Holzforschung Austria): Holzartenblatt Sibirische Lärche
- DHV Deutscher Holzschutzverband: Dauerhaftigkeitsklasse / Resistenzklasse Holz
- The Wood Database: European Larch
- GD Holz (holzvomfach.de): Meranti, rotes
- Informationsdienst Holz: Holzarten für den Fensterbau neu aufgelegt (2013)


-c%20Marek%20Hajkovsky%20foto%20BES%20Pamukkale%20ext%20leto%202025_11.jpg)






















































