Martin Smoleňák
CEO, KUNAJ

Bříza: Vlastnosti stromu, druhy a využití dřeva

Bříza bělokorá, pýřitá i himálajská: jak je poznat, proč bříza zarůstá holiny mezi prvními a k čemu se hodí její světlé dřevo, které venku nevydrží.

extra
Dvě vzrostlé břízy bělokoré s převislými tenkými větvemi a bílými kmeny v parku s trávníkem, v pozadí cihlové sloupy a listnaté stromy.

Bílou kůru břízy, která se odlupuje v tenkých příčných pruzích, poznáte i z jedoucího vlaku. Bříza je strom začátků: na holinu po těžbě přichází mezi prvními a břízce upevněné na hrubé stavbě nového domu se na Slovensku říkalo máj.

Světlé dřevo břízy se dobře opracovává, venku však snadno hnije.

Jak poznat břízu podle kůry, listů a plodů

Detail kmene břízy s bílou kůrou, která se odlupuje v tenkých papírovitých pásech. Před kmenem visí větvička s kosočtverečnými pilovitými listy a jehnědou.

Bříza (latinsky rod Betula, anglicky birch, německy Birke) patří do čeledi břízovitých. Nejspolehlivější znak najdete na kmeni: borka je bílá, matná a odlupuje se v tenkých papírovitých pruzích, hlavně ve střední části kmene. Při zemi je u starší břízy bělokoré pevná, tmavě šedá až černavá, takže spodek kmene vypadá, jako by patřil jinému stromu.

Když nevidíte celý kmen, pomohou další znaky. Atlas drevín je u břízy bělokoré popisuje takto:

  • list je jednoduchý, 4–6 cm dlouhý, kosočtverečný až trojúhelníkový s protaženou špičkou a dvojitě pilovitým okrajem, mladé listy jsou lepkavé,
  • bříza kvete v březnu a dubnu, samčí jehnědy visí a při kvetení se prodlouží na 3–6 cm, samičí stojí vzpřímeně,
  • plodem je drobná křídlatá nažka (suchý plod s jedním semenem) velká 2–3 mm, s blanitým křídlem třikrát širším než samotné semínko, takže plody roznáší vítr,
  • nažky jsou seskupené do šišticovitého plodenství dlouhého 2–3 cm, které v srpnu dozraje a rozpadne se.

Druhy břízy, které potkáte v lese i v zahradě

Rod bříza má více druhů, v české přírodě se však nejčastěji setkáte se dvěma. Třetí druh je doma v zahradnictvích a parcích, kam se sází pro zářivě bílou kůru.

Bříza bělokorá: Nejčastější bříza v Česku

Bříza bělokorá (Betula pendula) je bříza, kterou většina lidí považuje za tu obyčejnou, a v Česku roste od nížin až po subalpínský stupeň. Podle databáze Pladias ji botanici zaznamenali v 673 polích síťového mapování, břízu pýřitou jen v 483. Dorůstá do výšky 30 m a poznáte ji podle větví, jejichž koncové větvičky visí dolů. Od nich má i latinské jméno, pendula znamená visící.

Ve starších knihách ji najdete i jako břízu bradavičnatou (Betula verrucosa). Jméno sedí: mladé tmavě hnědé větvičky jsou poseté drobnými bradavičkami. Je to světlomilná dřevina, která není vybíravá, nevadí jí chudá půda a snese suché stanoviště stejně jako bažinu či rašeliniště. Kořeny má mělké.

Bříza pýřitá, v Atlasu drevín „breza biela“

Břízy pýřité na horském rašeliništi s větvemi směřujícími šikmo vzhůru a bílou kůrou. Zem pokrývá zelenorezavý rašeliník, suchopýry a malá jezírka tmavé vody.

Druhá domácí bříza, bříza pýřitá (Betula pubescens), má i druhé jméno: Atlas drevín ji vede pod slovenským názvem „breza biela“. Název pýřitá lépe napoví, jak ji poznat: mladé letorosty jsou hustě chlupaté a bez bradaviček, mladé listy plstnaté.

Od břízy bělokoré ji odlišíte i z dálky. Větve směřují šikmo vzhůru pod ostrým úhlem a nepřevisají, strom dorůstá do 20–25 m (někdy zůstane jen keřem) a borka zůstává bílá a hladká i ve vyšším věku. Listy má širší, vejčité až okrouhlé.

V Česku roste podle databáze Pladias od nížin až po subalpínský stupeň. Na Slovensku ji podle Atlasu drevín najdete v nižších polohách hlavně na mokřadech a rašeliništích, a protože takových míst ubývá, je tam ve volné krajině poměrně vzácná.

Bříza himálajská: Bílý kmen do zahrady

Tři vícekmenné břízy himálajské v rodinné zahradě na konci zimy. Jejich kmeny jsou zářivě bílé a hladké a vynikají před tmavozeleným živým plotem.

Bříza himálajská (Betula utilis) pochází z Himálaje. Pro zahrady je zajímavá hlavně její západohimálajská varieta jacquemontii, u které britská královská zahradnická společnost (Royal Horticultural Society, RHS) vyzdvihuje zářivě bílou kůru na kmeni i na silnějších větvích.

Podle RHS dorůstá přibližně do 18 m, do šířky 4–8 m, a konečné velikosti dosáhne za 20–50 let. Brzy na jaře má žlutohnědé samčí jehnědy dlouhé až 12 cm a na podzim jí listy žloutnou. Nároky má skromné: roste na slunci i v polostínu, v jílovité, hlinité, písčité i vápenité půdě, pokud je dobře odvodněná. RHS ji řadí do stupně odolnosti H7, tedy mezi dřeviny, které snesou i nejtužší kontinentální zimy v Evropě.

Proč je bříza pro les tak důležitá

Atlas drevín uvádí břízu bělokorou jako důležitou přípravnou a pionýrskou dřevinu. Přípravná dřevina je strom, který na holou plochu přijde mezi prvními a připraví podmínky dřevinám, které přicházejí po něm. Bříza bělokorá osidluje jako jedna z prvních paseky, neudržované pastviny a jiné volné plochy, rychle roste a nepotřebuje úrodnou půdu.

Břízy potřebují hodně světla, proto je uvidíte spíš na otevřených plochách a okrajích než v hustém stinném lese.

Bříza pýřitá má podobnou roli na mokrých místech. Atlas ji zmiňuje při zalesňování podmáčených ploch a označuje ji za přípravnou a pionýrskou dřevinu zamokřených stanovišť. Pokud Vás baví podobné souvislosti mezi stromy a krajinou, podívejte se i na článek Zajímavosti o stromech.

Březové dřevo: Kde obstojí a kde ne

Hoblovaná březová prkna světlé krémové barvy na pracovním stole, jedno s výraznou vlnitou kresbou. Vedle leží stoh březových překližek s vrstvami dýhy na hraně a soustružená miska.

Březové dřevo je světlé, bez tmavšího jádra, celé ho tvoří běl (vnější, mladší část dřeva, která je u mnoha dřevin světlejší než střed kmene). Snadno se opracovává ručním nářadím i stroji a podle The Wood Database se dobře soustruží, lepí i povrchově upravuje. U prken s nepravidelným průběhem vláken se však při strojním obrábění mohou vlákna vytrhávat.

Při vlhkosti 12 % má dřevo břízy bělokoré průměrnou hustotu 640 kg/m³ a jeho tvrdost podle Janky (síla potřebná k vtlačení ocelové kuličky do dřeva) je 5 360 N. Vyrábějí se z něj březové překližky, krabice, soustružené předměty, interiérové lišty a drobné výrobky. Atlas drevín doplňuje nábytek a řezbářství a zmiňuje i ceněné tvary dřeva s nepravidelnou kresbou, svalovité a očkové dřevo.

Slabinou je trvanlivost. The Wood Database břízu označuje za dřevo, které snadno hnije a rozkládá se, když je vystavené povětrnostním vlivům, a napadá ho i hmyz. Na terasu, plot či zahradní nábytek bez ochrany se proto nehodí, její místo je v interiéru.

Pro nás je to každodenní otázka. Dřevěná okna i vchodové dveře, které vyrábíme, jsou celý rok vystavené dešti, mrazu i slunci, takže při výběru dřeva rozhoduje hlavně to, jak dlouho vydrží venku. Na okna proto saháme po trvanlivějších dřevinách, například po dubu sukatém, o kterém se víc dočtete v článku Dub: Vlastnosti, druhy a využití dřeva v interiéru.

Bříza u Keltů a na Slovensku

Mladá břízka ozdobená barevnými stuhami přivázaná k hřebeni nového dřevěného krovu. V pozadí je modrá obloha s mraky.

O bříze se často píše jako o posvátném stromu Keltů s ochrannou mocí. Doložené je však něco jiného: její jméno v irském písmu ogam (písmo z krátkých zářezů a čar vytesaných do kamene). Zachované kameny s nápisy v ogamu pocházejí přibližně z 5. až 7. století a v rukopisné tradici mělo každé písmeno vlastní jméno, které bylo zároveň běžným irským slovem.

První písmeno, hláska b, se jmenuje beithe, tedy bříza, a podle něj nese jméno i celá první skupina písmen. Projekt Ogham in 3D při Dublinském institutu pro pokročilá studia zároveň upozorňuje, že středověcí učenci později přiřadili stromy i písmenům, která s nimi původně nesouvisela. Beithe však patří mezi jména, která označovala stromy i v běžné řeči, spolu s dubem, lískou, vrbou a olší.

Na Slovensku se bříza váže ke slovu máj, i když ne v každém jeho významu. Encyklopedie Centra pro tradiční lidovou kulturu popisuje máj jako vysoký listnatý nebo jehličnatý strom s kmenem očištěným od kůry, který se staví v předvečer 1. května nebo před Letnicemi. Stavění máje podle ní patřilo ke zvykům od května do července, „kdy byla zeleň hlavním obřadním a magickým prostředkem“.

Totéž heslo, které zpracovala Viera Feglová, uvádí ještě jeden význam slova máj, blízký každému, kdo staví: je to „název pro břízku upevněnou na hrubé stavbě domu“.

Často kladené otázky (FAQ)

Jak rozeznám břízu bělokorou od břízy pýřité?

Nejrychleji podle větví a větviček. Bříza bělokorá má koncové větvičky převislé a mladé výhony s drobnými bradavičkami, kdežto bříza pýřitá (v Atlasu drevín „breza biela“) drží větve vzpřímeně a mladé výhony má hustě chlupaté. Pomůže i list, který je u bělokoré kosočtverečný až trojúhelníkový s protaženou špičkou a u pýřité širší a oblejší.

Hodí se bříza himálajská do české zahrady?

Podmínky jí většinou vyhovují: snese různé typy půdy a RHS ji řadí k nejmrazuvzdornějším dřevinám se stupněm H7. Potřebuje slunce nebo polostín a dobře odvodněnou půdu. Počítejte s tím, že dorůstá přibližně do 18 m a do šířky 4 až 8 m.

Mohu použít březové dřevo na terasu nebo plot?

Není to dobrá volba. Březové dřevo venku snadno hnije a napadá ho hmyz, proto se hodí na výrobky do interiéru, například nábytek, překližky nebo soustružené předměty. Na terasu či plot vyberte dřevo s vyšší přirozenou trvanlivostí, například jádro modřínu.

Kdy bříza kvete a kdy dozrávají plody?

Bříza bělokorá i bříza pýřitá kvetou v březnu a dubnu. Samčí jehnědy se zakládají už na podzim, takže jsou na větvích připravené dlouho před jarem. Plody břízy bělokoré dozrávají v srpnu a šišticovité plodenství se pak rozpadá na drobné křídlaté nažky.

Závěr

Bílou kůru mají všechny tři břízy, druh však prozradí až větve, větvičky a listy. Březové dřevo patří do interiéru, v dešti dlouho nevydrží.

Zdroje

Autor príspevku
Martin Smoleňák
CEO, KUNAJ

Jednatel a ekonomický ředitel firmy který se stará o finance a obchod firmy. "Obchod se nevyhrává cenou ale důvěrou."

Viac článkov autora
Pre koho je kunaj

Mohlo by sa Vám tiež páčiť