Lípa: Vlastnosti dřeva, symbolika a využití

Lípa je strom, který je v Česku nejčastěji chráněný jako památný strom. Když jsme v září 2026 prošli otevřená data Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), z 13 332 památných stromů s určenou polohou a uvedeným druhem bylo 5 540 lip, víc než dubů a jírovců dohromady.

V Česku rostou dva původní druhy, lípa srdčitá a lípa velkolistá. Jejich měkké bílé dřevo mají rádi řezbáři a lípa je od 19. století také stromem Slovanů.

Proč je lípa symbolem Slovanů

Lípu srdčitou vede Atlas drevín přímo jako národní strom Slovanů. Oficiálně se lípa stala stromem Slovanů v roce 1848 na Všeslovanském sjezdu v Praze, jak uvádí Český rozhlas. Češi ji od té doby považují za svůj národní strom.

Ve střední Evropě se v té době dub stále víc spojoval s německým národem a lípa se slovanským. O dubu a jeho dřevě píšeme v článku Dub: Vlastnosti, druhy a využití dřeva v interiéru.

Lípa srdčitá a velkolistá, dva domácí druhy

Rod lípa (Tilia) má asi 30 druhů. Lípy se mezi sebou plodně kříží a křížencem lípy srdčité a velkolisté je i lípa obecná (Tilia × europaea).

Lípa srdčitá: Nižší strom s pozdějším květem

Lípa srdčitá (Tilia cordata) je 20–30 metrů vysoký strom s hustou, široce vejčitou korunou. V Česku roste podle databáze Pladias od nížin až do hor. Kvete v červnu a červenci, kdy už má listy.

Podle Atlasu drevín má srdčité listy dlouhé 5–8 cm a široké 4–7 cm, svrchu tmavě zelené a zespodu modrozelené. Žlutozelené květy vyrůstají po 5–9 ve vzpřímených květenstvích a k jejich společné stopce přirůstá jazykovitý listen (úzký žlutozelený lístek) dlouhý 4–8 cm. Plodem je oříšek velký 5–7 mm, který dozrává v září.

Lípa velkolistá: Strom středních poloh

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) dorůstá do výšky 30–40 metrů. V Česku roste podle databáze Pladias od pahorkatin do hor a v nížinách je vzácná. Podle Atlasu drevín ji najdete hlavně na hřebenech a kamenitých stráních. Kvete v červnu, asi o dva týdny dříve než lípa srdčitá.

Květy má podobné, vyrůstají však jen po 2–3 v převislých květenstvích. Atlas drevín uvádí, že dobře snáší městské prostředí, a proto je častá v lipových alejích.

Jak rozeznat lípy podle listu a plodu

Nejspolehlivější znak najdete na rubu listu. Lípa srdčitá má v paždí žilek chomáčky rezavých chloupků, lípa velkolistá bílých. Rub listu lípy velkolisté je navíc žlutavě zelený a drobné žilky na něm výrazně vystupují a jsou rovnoběžné.

Když listy opadají, pomůže plod. Oříšek lípy srdčité má měkký obal, který se dá stlačit. Plod lípy velkolisté je větší, asi 1 cm, má 4–5 žeber a dřevnatý obal, který prsty nerozmáčknete.

Kde lípa roste a co dává lesu

Lípa srdčitá roste ve velké části Evropy a zasahuje až na Sibiř, lípa velkolistá je doma ve střední a jižní Evropě a na severu chybí. Lípa srdčitá je stinná až polostinná dřevina, která v mládí snese i silné zastínění. Nejlépe se jí daří na hlubokých, čerstvě vlhkých půdách bohatých na dusík.

Atlas drevín ji řadí mezi cenné listnáče a připomíná, že opadem půdu chrání a zlepšuje. Je medonosná, dobře obráží z pařezu a patří k častým alejovým stromům.

Lipové dřevo: Měkké, lehké a oblíbené u řezbářů

Lipové dřevo je bledě bílé až krémové, s nevýraznými letokruhy, a časem žloutne nebo mírně zhnědne. The Wood Database u lípy obecné uvádí průměrnou hustotu 535 kg/m³ při vlhkosti 12 % a tvrdost podle Janky (síla potřebná k vtlačení ocelové kuličky do dřeva) 3 100 N. Pro srovnání, březové dřevo má při stejné vlhkosti 640 kg/m³ a 5 360 N.

Dřevo se snadno opracovává, dobře se lepí i povrchově upravuje a databáze ho označuje za snad jedno z nejvhodnějších pro ruční řezbu. Při hoblování jsou potřeba ostré nože, jinak zůstane povrch chlupatý. Dělají se z něj řezby, dýhy, překližky, hudební nástroje či soustružené předměty.

Co lípa v rukou řezbáře dokáže, ukazuje hlavní oltář Mistra Pavla v bazilice sv. Jakuba v Levoči. Město Levoča ho popisuje jako nejvyšší pozdně gotický dřevěný křídlový oltář na světě, vysoký 18,62 m a celý z lipového dřeva zdobeného plátkovým zlatem.

Slabinou lípy je trvanlivost. The Wood Database hodnotí lípu jako dřevo, které hnilobě neodolává. Okna a vchodové dveře jsou venku celý rok, proto na dřevěná okna používáme odolnější dřeviny, například dub sukatý. Jak dřevo na okna vybíráme, vysvětlujeme v článku Modřín, nebo sibiřský modřín: Jaké dřevo na okna?.

Kotelská lípa a další památné lípy

Kotelská lípa roste v Kotli v Libereckém kraji. Pořadatelé ankety Strom roku ji označují za tisíciletou a asi nejmohutnější jednokmennou lípu v Česku. Otevřená data AOPK ČR vedou pod názvem Kotelské lípy dvě lípy velkolisté, mohutnější z nich má obvod kmene 958 cm.

Anketu Strom roku vyhrála v roce 2009 s 11 281 hlasy a podle Nadace Partnerství se pro obyvatele Kotle stala „symbolem odporu proti plánům těžit v Podještědí uran“. Památné stromy eviduje AOPK ČR v Ústředním seznamu ochrany přírody a na každý zásah do nich je potřeba souhlas orgánu ochrany přírody.

Staré památné lípy najdete i jinde. Lípě na Lipce u Horního Bradla je podle ankety Strom roku 800 let, Tatobitská lípa na Semilsku má 650 let a do dutého kmene Lípy Jana Gurreho v Římově se vměstnalo 51 lidí. Víc o stromech najdete v článku Zajímavosti o stromech.

Často kladené otázky (FAQ)

Jak rozeznám lípu srdčitou od velkolisté?

Otočte list. Lípa srdčitá má v paždí žilek na rubu rezavé chomáčky chloupků, lípa velkolistá bílé. Plod srdčité se dá stlačit, plod velkolisté ne.

Které památné lípy jsou v Česku nejznámější?

Nejznámější jsou vítězky ankety Strom roku. Lípy ji vyhrály desetkrát, častěji než kterýkoli jiný strom, mimo jiné Kotelská lípa (2009), 650 let stará Tatobitská lípa (2015) a 800 let stará Lípa na Lipce (2016).

Hodí se lipové dřevo na podlahu nebo okna?

Na okna a vchodové dveře ne, protože hnilobě neodolává. Na podlahu je měkké: The Wood Database ho označuje za velmi měkké a jeho tvrdost podle Janky je 3 100 N, kdežto bříza má 5 360 N. Lípa je dřevem pro řezbáře a pro drobné výrobky do interiéru.

Kdy lípa kvete?

Lípa velkolistá kvete v červnu. Lípa srdčitá kvete asi o dva týdny později, v červnu až červenci, a to až po olistění.

Závěr

Lípa je v Česku národním stromem a mezi památnými stromy nejčastější dřevinou: roste na hradech, u kostelů i ve vsích a anketu Strom roku vyhrála častěji než kterýkoli jiný strom. Její dřevo se hodí na jemnou řezbu.

Zdroje

• Atlas drevín – lípa srdčitá (Tilia cordata) – popis stromu, výskyt na Slovensku, národní strom Slovanů
• Atlas drevín – lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) – rozlišovací znaky a výskyt na Slovensku
• AOPK ČR – Památné stromy – ochrana a evidence památných stromů v Ústředním seznamu ochrany přírody
• AOPK ČR – Památné stromy, otevřená data – druh a obvod kmene památných stromů
• Nadace Partnerství – Strom roku, minulé ročníky – vítězné lípy ankety Strom roku
• Pladias – databáze české flóry a vegetace: lípa srdčitá (Tilia cordata) – původnost a výškové stupně v Česku
• Pladias – databáze české flóry a vegetace: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) – původnost a výškové stupně v Česku
• The Wood Database – European Lime (Tilia × europaea) – hustota, tvrdost a trvanlivost lipového dřeva
• Informační kancelář města Levoča – Dílo Mistra Pavla – oltář z lipového dřeva v bazilice sv. Jakuba
• Český rozhlas Radiožurnál – Proč je lípa českým národním symbolem – lípa a Všeslovanský sjezd 1848