Zajímavosti o stromech

Stromy mají pro naši Zemi obrovský význam. Nejenže produkují pro život nezbytný kyslík, zachycují toxické látky a prach a poskytují ochranu a domov zvířatům a hmyzu, ale hlavně vytvářejí složitý ekosystém, bez kterého by život na naší planetě nebyl možný.

Jsou tedy nezbytnou součástí našeho bytí a zajímavostí o stromech je celá řada. Snažili jsme se pro Vás vybrat ty nejméně známé, abychom Vám přinesli něco nového.

1. Stromy na rozdíl od lidí většinou neumírají stářím. Příčinou jejich odumření jsou do velké míry škůdci, lidé a nemoci. Zajímavé je, že stromy ve městech sice rostou rychleji, ale odumírají dřív než stromy v lesích.
2. Dřevo bílého dubu rozhodně nepatří k nejlehčím, a přesto se dobře ohýbá pomocí páry.
3. Stromy spolu dokážou komunikovat. Například vrby, které ohrožuje škodlivý hmyz, si mezi sebou posílají chemická varování a na jejich základě vylučují toxické látky odpuzující škůdce.
4. Stromy nerostou zdola, ale překvapivě shora. Kdybyste se podívali na časosběrné video natočené během růstu stromu, viděli byste, že jeho větve vůbec nemění svou původní polohu.
5. Nejmenším stromem na Zemi je vrba bylinná. Roste v arktických oblastech a jen zřídka vyroste víc než pár centimetrů nad zem.

1. Na Zemi roste přibližně 64 100 známých druhů stromů.
2. Nejmohutnějším a největším stromem na světě je sekvojovec obrovský – strom Generál Sherman vysoký 83,8 metru.
3. Britské duby se mohou dožít i více než 1 000 let.

1. Jeden vzrostlý strom dokáže ročně pohltit zhruba 22 kg oxidu uhličitého.
2. Za nejstarší strom se často označuje smrk Old Tjikko ve Švédsku. Jde o klon: stáří jeho kořenového systému se odhaduje na 9 550 let, samotný kmen je mnohem mladší.

1. Traduje se, že jeden domorodý kmen v západní Africe vysazuje strom při narození každého dítěte. Strom má člověku ukazovat jeho životní cestu. Když například rozkvete, dívka se vdá. Členové kmene věří, že se po smrti duše člověka ukrývá v tomto stromě.
2. V roce 1971 vzala posádka mise Apollo 14 na oběžnou dráhu Měsíce semena stromů, ze kterých se pak na Zemi vypěstovaly takzvané měsíční stromy.
3. Pokud máte doma živý vánoční stromek ze smrku, je jeho genom 7× větší než ten Váš.
4. Strom s názvem Hura crepitans roste v tropické Americe. Jeho kmen je posetý trny. Zajímavé jsou však i plody, které jsou plné semen. Po dozrání hlasitě vybuchnou a mohou způsobit i vážná zranění, protože vystřelí svá semena obvykle do vzdálenosti kolem 30 metrů, podle některých zdrojů až 100 metrů.

1. Vědci došli k zajímavému zjištění, že stromy nezapomínají. Reagují na své prostředí v návaznosti na to, co se už stalo. Vědci se snaží dokázat, že paměť stromů funguje na molekulární úrovni.
2. Věděli jste, že si stromy podle některých studií předávají cukry přes kořeny propojené houbovými vlákny (mykorhizou)? Zda tím skutečně pomáhají nemocným a slabým jedincům překonat těžké časy, je ale mezi vědci sporné.
3. Stromů je na Zemi více než hvězd v galaxii.
4. Přirozeně nejtmavší dřevo na Zemi má eben. Nejbělejší dřevo má pak strom zvaný cesmína.

1. Uhlík, který tvoří zhruba polovinu hmoty suchého dřeva, získávají stromy z oxidu uhličitého ve vzduchu; z půdy čerpají hlavně vodu a minerální živiny.
2. Od vypuknutí pandemie covidu se za Achillovu patu považuje toaletní papír, který se vyrábí z dřevních vláken. Ochrana lesa a toaletní papír se tedy navzájem vylučují.
3. Les má pro nás kromě ochlazujícího efektu ještě jednu cennou vlastnost. Zajišťuje více srážek.

Když se lesy kácejí a nahrazují například loukami nebo zemědělskými plochami, dešťových srážek nad odlesněným územím ubývá, jak ukázal výzkum z tropických oblastí.