Borovice: Druhy, vlastnosti dřeva a využití

Borovice patří k nejdéle žijícím stromům: rekordmanka z Kalifornie má nejméně 4 825 let.

V Česku jsou původní tři druhy: borovice lesní, kleč na horách a blatka. Zdravotní stav borovic se však od roku 1998 dlouhodobě zhoršoval a podíl silně poškozených stromů začal klesat až po roce 2019. Podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR za rok 2024 má borovice zásadní podíl na vyšší defoliaci jehličnanů, tedy na ztrátě jehličí v korunách.

Borovice lesní: Jak ji poznáte v lese

Borovice lesní (Pinus sylvestris) je v Česku nejběžnějším druhem borovice. Dorůstá výšky 20 až 30 metrů a spolehlivě ji poznáte podle jehlic, které rostou vždy po dvou z jedné krátké větévky, měří 4 až 8 cm a jsou mírně stočené.

Druhým znakem je kůra. V horní části kmene je žlutohnědá a odlupuje se v tenkých šupinách, dole přechází v silnou, hluboce rozpukanou borku. Kořeny sahají hluboko, a proto borovici vítr vyvrátí jen zřídka.

Šišky a semena borovice

Plodem borovice je šiška dlouhá 3 až 7 cm. Dozrává až na podzim druhého roku a semena z ní vylétají na jaře třetího roku.

Kde borovice v Česku roste a kolik jí ubývá jehličí

Borovice lesní je světlomilná, snese mráz i suchá, skalnatá stanoviště. Podle databáze české flóry Pladias roste od nížin po podhůří, méně často i v horách. Podle Národní inventarizace lesů má největší podíl v lesích Plzeňského (17,2 %) a Jihočeského kraje (15,8 %), nejmenší v Moravskoslezském (1,8 %), Zlínském a Olomouckém kraji.

S podílem 15,9 % je borovice druhou nejrozšířenější dřevinou českých lesů po smrku. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR za rok 2024 sleduje defoliaci (ztrátu jehličí nebo listí v koruně) a o borovici v ní stojí:

„U borovice je od roku 1998 zřetelný dlouhodobý plynulý vzestup defoliace, který se zvýraznil prudkým nárůstem podílu silně defoliovaných stromů (nad 60 %) počínaje rokem 2015.“

Po vrcholu v roce 2019 začal podíl silně defoliovaných borovic klesat. Borovice má však podle zprávy v mladších i starších porostech zásadní podíl na tom, že je defoliace jehličnanů vyšší.

Druhy borovic, které v Česku potkáte

Rod borovice má více než 100 druhů ze severní polokoule. V Česku jsou podle databáze Pladias původní tři: borovice lesní, borovice kleč a borovice zobanitá blatka.

Borovice černá

Borovice černá (Pinus nigra) je v Česku nepůvodní, pochází z hor jižní Evropy, severní Afriky a Malé Asie. Od lesní ji odlišíte podle tmavě šedé až černé borky a delších jehlic (8 až 16 cm), které také rostou po dvou. Na Slovensku se jí zalesňovaly degradované vápencové plochy v krasových oblastech a pro odolnost vůči exhalacím se vysazuje i ve městech.

Borovice horská (kleč)

Kleč je borovice horská (Pinus mugo), která roste jako poléhavý keř. Podle slovenského Národního lesnického centra tvoří nad hranicí lesa pás široký asi 300 výškových metrů a chrání svahy před lavinami i erozí.

Borovice limba

Limba (Pinus cembra) v Česku původní není, podle databáze Pladias se u nás jen pěstuje. Na Slovensku roste přirozeně v Tatrách a je tam chráněná zákonem. Stejně jako vejmutovka má jehlice po pěti. Její semena, limbové oříšky, roznáší hlavně pták ořešník kropenatý.

Borovice ze zahrad a z jihu Evropy

V parcích a zahradách potkáte i další nepůvodní druhy:

• Borovice vejmutovka (Pinus strobus), běžně nazývaná jen vejmutovka, pochází z východu Severní Ameriky a jehlice má po pěti.
• Borovice himálajská (Pinus wallichiana) má jehlice po pěti, dlouhé 15 až 20 cm a obvykle převislé.
• Borovice pinie (Pinus pinea) ze Středomoří má deštníkovitou korunu a její semena jsou piniové oříšky.

Je borovice jedním z nejdéle žijících stromů?

Ano. Borovice dlouhověká (Pinus longaeva) ze západu USA je podle Gymnosperm Database považována za nejdéle žijící druh, který se nerozmnožuje klonováním, a mnoho jejích exemplářů je starších než 4 000 let. Strom Metuzalém v kalifornském pohoří White Mountains je v roce 2026 starý nejméně 4 825 let.

Výhrada týkající se klonování míří například na švédský smrk Old Tjikko: pod ním se našlo dřevo staré 9 550 let, samotný kmen je však mladý a vyrostl ze zakořeněné větve. Nejstarší doložený sekvojovec obrovský byl podle letokruhů na pařezu starý 3 200 let.

Evropské borovice žijí kratší dobu: borovice lesní 300 až 400 let a limba podle slovenského Atlasu dřevin až 700 let.

Zajímavosti o borovici

Chudobínská borovice roste nad Vírskou přehradou, je to borovice lesní stará 350 let a vyhrála anketu Strom roku 2019 se 4 394 hlasy. O rok později zvítězila s 47 226 hlasy i v anketě Evropský strom roku, jako první český strom. Opatovická borovice, které neobvyklé větvení dává podobu sedmihlavé saně, vyhrála Strom roku 2014.

A borovička? Z borovice se nevyrábí. Technická dokumentace zeměpisného označení Spišská borovička popisuje lihovinu s chutí a vůní jalovce obecného (Juniperus communis), tedy jiného jehličnanu.

Jaké je borovicové dřevo

Běl (světlá vnější vrstva kmene) je nažloutle bílá, jádro (tmavší vnitřní část) na světle ztmavne do červenohněda. Podle bavorského ústavu LWF je borovice středně těžké a mírně tvrdé dřevo, jehož pevnost je u bezvadných vzorků o 10 až 25 % vyšší než u smrku.

Jak si borovice stojí ve srovnání se smrkem a modřínem, ukazuje tabulka LWF (tvrdost podle Brinella, tedy odpor proti vtlačení ocelové kuličky, ve směru vláken / napříč vlákny):

Hodnoty borovice kolísají více než u smrku, a proto je třeba ji pro stavební účely pečlivě třídit.

Jádro patří při styku se zemí do třídy trvanlivosti 3 až 4 (1 je velmi trvanlivé, 5 netrvanlivé), vystavené povětrnosti však vydrží dobře. Běl snadno napadají houby i hmyz a vlhkou běl ohrožuje modrání (šedomodré zbarvení způsobené houbami), které dřevo neoslabuje, kazí však jeho vzhled.

K čemu se borovicové dřevo používá

Podle LWF se borovice uplatní v krovech a lepených nosnících, na terasách a pergolách, v oknech, vchodových dveřích a fasádách, ale také v nábytku, obkladech a na podlahách a schodech bez velkého zatížení. Dobře se obrábí, pryskyřice však zanáší nástroje a před mořením je vhodné ji ze dřeva odstranit.

Jádro borovice podle LWF snáší povětrnost tak dobře, že u nenosných dílců, jako jsou okna, německé normy preventivní chemickou ochranu nevyžadují. Pokud zvažujete dřevěná okna na míru nebo vchodové dveře, pomůžeme Vám vybrat dřevinu podle toho, kde budou osazeny.

Často kladené otázky (FAQ)

Kolika let se borovice dožívá?

Borovice lesní 300 až 400 let, limba až 700 let. Nejstarší doložená borovice dlouhověká v Kalifornii je stará nejméně 4 825 let.

Je borovice měkké, nebo tvrdé dřevo?

Podle LWF je to středně těžké a mírně tvrdé dřevo, tvrdší než smrk a ve směru vláken měkčí než modřín.

Je kleč borovice?

Ano, kleč je borovice horská (Pinus mugo), která nad hranicí lesa roste jako nízký poléhavý keř.

Závěr

Borovicové jádro dobře snáší povětrnost, při styku se zemí však patří jen do třídy trvanlivosti 3 až 4 a běl je třeba chránit. Výběr dřeva na okna řeší článek Modřín, nebo sibiřský modřín: Jaké dřevo na okna?.

Zdroje

• Ministerstvo zemědělství ČR – Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2024
• Pladias – databáze české flóry a vegetace: rod borovice (Pinus)
• Nadace Partnerství – Strom roku, minulé ročníky
• LWF – Das Holz der Kiefer
• LWF – Das Holz der Lärche
• Gymnosperm Database – Pinus longaeva
• Národní lesnické centrum (Slovensko), ForestPortal – Porosty kleče
• Atlas dřevin (Slovensko) – borovice lesní