Druhy dřeva: Charakteristika, vlastnosti a použití

Druhy dřeva se liší víc, než byste podle barvy řekli: metr krychlový smrku váží v průměru 405 kg, akátu 770 kg. Obě hodnoty platí pro dřevo s vlhkostí 12 %. Na vtlačení ocelové kuličky do akátu je navíc potřeba 4,5krát větší síla než do smrku.

Hustota, tvrdost a trvanlivost rozhodují o tom, zda se dřevo hodí na okno, podlahu nebo stůl. Podle nich jsme v jedné tabulce porovnali 13 dřevin.

Co je dřevo a z čeho se skládá

Dřevo je pletivo, které strom přidává pod kůrou. Vytváří ho kambium, tenká vrstva dělivých buněk: směrem dovnitř z ní každý rok přibývá dřevo, směrem ven lýko, které rozvádí látky vytvořené v listech. Dřevem naopak stoupá voda s rozpuštěnými živinami od kořenů ke koruně, uvádí slovenský Atlas drevín.

Roger M. Rowell a jeho kolegové z laboratoře lesních produktů amerického ministerstva zemědělství (USDA Forest Products Laboratory) píší, že se buněčné stěny dřeva „skládají hlavně z polymerů na bázi cukrů (sacharidy, 65–75 %), které jsou spojeny s ligninem (18–35 %)“ (v českém překladu).

Největší část tvoří celulóza (40–45 % suché hmotnosti dřeva), k ní přibývají hemicelulózy (15–25 %). Lignin je složitý aromatický polymer, který se v buněčné stěně váže na hemicelulózy. Suché dřevo je zhruba z poloviny uhlík.

Struktura dřeva: Jádro, běl, letokruhy a dřeňové paprsky

Strukturu dřeva nejlépe uvidíte na příčném řezu kmene. Uprostřed je dřeň a kolem ní se vrství letokruhy. Na okraji pod kůrou leží běl a mnohé dřeviny mají uprostřed kmene tmavší jádro. Jednotlivé části popisuje Atlas drevín:

• Dřeň (duše) je skvrna o průměru 2–5 mm uprostřed kmene, měkčí než okolní dřevo. Její tvar prozradí dřevinu: dub ji má pěticípou, buk a olše trojúhelníkovou, lípa oválnou.
• Letokruhy (roční kruhy) jsou přírůstky jednotlivých let. Na jaře vzniká světlejší jarní dřevo s většími buňkami, které vede vodu, v létě tmavší letní dřevo se silnějšími stěnami, které kmen zpevňuje.
• Dřeňové paprsky jsou pruhy buněk napříč dřevem, které rozvádějí živiny v příčném směru. Na řezu vedeném středem kmene je u buku a dubu uvidíte jako plošky, kterým se říká zrcadla.
• Běl je okrajová část dřeva, kterou proudí voda od kořenů ke koruně.
• Jádro je tmavší středová část kmene. Vodivé buňky v něm už nefungují a vyplnily je pryskyřice (u jehličnanů) nebo klovatiny a jiné látky (u listnáčů), které na vzduchu tmavnou.

Podle toho se dřeviny dělí na jádrové (dub, akát, borovice, modřín) a bezjádrové (smrk, jedle, buk, lípa, bříza, olše). Buk a bříza mohou vytvořit nepravé jádro, tedy tmavěji zbarvený střed kmene.

Rozdíl má praktický dopad. Německý svaz ochrany dřeva (DHV) řadí běl všech dřevin do třídy trvanlivosti 5 (netrvanlivé dřevo), třída dřeviny proto platí jen pro její jádro. Podle německé normy DIN 68800-3, kterou DHV cituje, se dřevo smí hodnotit jako jádrové, jen pokud má nejvýše 5 % běli.

Typy dřeva: Listnaté a jehličnaté dřeviny

Základní typy dřeva jsou dva: listnaté a jehličnaté. Anglické výrazy hardwood a softwood jsou podle Rowella názvy právě těchto skupin, tedy krytosemenných a nahosemenných rostlin, a tvrdost dřeva z nich nevyčtete. Jehličnaté dřevo má podle něj víc ligninu (26–34 %) než listnaté (23–30 %).

U jehličnanů je letní dřevo výrazně tvrdší a tmavší než jarní a dřeňové paprsky nejsou pouhým okem vidět (Atlas drevín). Listnaté dřeviny se dále dělí podle cév (trubic, které vedou vodu). Dub, jasan a akát mají velké cévy jarního dřeva uspořádané do kruhu, proto se nazývají kruhovitě pórovité. Buk, bříza či lípa je mají rozptýlené po celém letokruhu (Atlas drevín).

V českých lesích převažují jehličnaté dřeviny. Podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2024 mají jehličnany v lesích zastoupení 66,8 %, listnáče 30,5 %, zbytek tvoří holiny (plochy po těžbě). Nejrozšířenější je smrk (45,1 %), za ním borovice (15,9 %), buk (10,0 %) a duby (8,0 %).

Měkké dřevo: Které dřeviny k němu patří

Měkké dřevo mají hlavně jehličnaté dřeviny a skupina měkkých listnáčů. Atlas drevín popisuje dřevo smrku, jedle, borovice lesní a borovice limby jako lehké a měkké, mezi měkké listnaté dřeviny řadí lípy, vrby a topoly. Olše má podle něj dřevo středně těžké a středně tvrdé.

V Jankově zkoušce tvrdosti (vysvětlujeme ji níže) dosahuje smrk 1 680 N, borovice 2 420 N a lípa 3 100 N. Hranice mezi jehličnatým a měkkým dřevem však není ostrá: modřín s 3 290 N předčí lípu i kaštanovník jedlý.

Měkké dřevo je lehké a dobře se opracovává. Na podlaze nebo pracovní desce se však otlačí dřív než tvrdé.

Vlastnosti dřeva: Hustota, tvrdost a trvanlivost

Z fyzikálních vlastností dřeva Vám při výběru nejvíc řeknou tři čísla. Hustota a tvrdost popisují, jak je dřevo těžké a odolné proti otlačení, třída trvanlivosti zase to, jak dlouho jeho jádro odolá hnilobě.

Hustota dřeva

Hustota dřeva je hmotnost jednoho metru krychlového dřeva, udává se v kg/m³ a výrazně závisí na vlhkosti. Eric Meier, autor databáze The Wood Database, upozorňuje, že čerstvě nařezané prkno může vážit víc než dvojnásobek úplně vysušeného prkna. Hustotu proto porovnávejte jen při stejné vlhkosti, nejčastěji při 12 %.

V naší tabulce má nejnižší hustotu smrk (405 kg/m³), nejvyšší jabloň (830 kg/m³), za ní akát (770 kg/m³). Podle Meiera je těžší dřevo zpravidla také tvrdší a pevnější. Výjimky existují: jasan je lehčí než buk, a přitom tvrdší, bříza je lehčí než dub a také tvrdší.

Tvrdost dřeva podle Janky

Jankova zkouška měří sílu v newtonech (N), která vtlačí ocelovou kuličku o průměru 11,28 mm do dřeva do poloviny jejího průměru, a to při vlhkosti 12 %. Meier o tomto čísle na stránce Janka Hardness uvádí, že je „mimořádně užitečné pro přímé určení, jak dobře dřevo odolá otlakům, škrábancům a opotřebení“ (v českém překladu).

Trvanlivost dřeva podle normy EN 350

Trvanlivost vyjadřuje, jak dlouho jádro bez chemické ochrany odolá dřevokazným houbám. Norma EN 350 ji dělí do pěti tříd: 1 znamená velmi trvanlivé a 5 netrvanlivé dřevo. DHV ke třídám uvádí hodnoty z praxe pro jádro ve styku se zemí:

• třída 2 (například dub): 8 až 13 let,
• třída 3: 5 až 8 let,
• třída 4 (smrk, jedle): 3 až 5 let,
• třída 5 (buk): méně než 3 roky.

Pro dřevo bez styku se zemí norma podle DHV údaje neuvádí, jeho životnost je však při odborné montáži a údržbě zpravidla výrazně delší.

Druhy dřeva v porovnání: Tabulka hustoty, tvrdosti a trvanlivosti

Tabulka řadí 13 dřevin od nejtěžší po nejlehčí. Popis stromu a další vlastnosti dřeva najdete v článcích, na které odkazujeme pod tabulkou.

Dřevina	Typ	Hustota při 12 %	Tvrdost (Janka)	Třída trvanlivosti jádra (EN 350)
Jabloň	listnatá	830 kg/m³	7 700 N	–
Trnovník akát	listnatá	770 kg/m³	7 560 N	1–2
Buk lesní	listnatá	710 kg/m³	6 460 N	5
Jasan ztepilý	listnatá	680 kg/m³	6 580 N	5
Dub letní	listnatá	675 kg/m³	4 980 N	2
Bříza bělokorá	listnatá	640 kg/m³	5 360 N	5
Třešeň ptačí	listnatá	600 kg/m³	5 120 N	4
Kaštanovník jedlý	listnatá	590 kg/m³	3 010 N	2
Modřín opadavý	jehličnatá	575 kg/m³	3 290 N	3–4
Borovice lesní	jehličnatá	550 kg/m³	2 420 N	3–4
Lípa obecná	listnatá	535 kg/m³	3 100 N	5
Sekvoje vždyzelená	jehličnatá	415 kg/m³	2 000 N	–
Smrk ztepilý	jehličnatá	405 kg/m³	1 680 N	4

Hustota a tvrdost jsou z The Wood Database. Třídy trvanlivosti uvádí DHV (dub, akát, modřín, borovice, smrk, buk), Německý svaz obchodu se dřevem GD Holz (jasan, bříza, lípa, třešeň) a bavorský lesnický ústav LWF (kaštanovník). U jabloně a sekvoje uvádíme místo třídy hodnocení The Wood Database: jádro jabloně je netrvanlivé, sekvoje středně až velmi trvanlivé.

Z tabulky je vidět, že tvrdé dřevo nemusí být trvanlivé. Buk a jasan patří k nejtvrdším, jejich dřevo je však ve třídě 5. Kaštanovník je přibližně tak měkký jako lípa, trvanlivostí se přitom vyrovná dubu.

Druhy dřevin: V čem se jednotlivá dřeva liší

Přednosti a slabiny jednotlivých dřevin vycházejí z čísel v tabulce, u některých jsme doplnili i typické použití dřeva.

Listnaté dřeviny

• Dub letní (Quercus robur) má jádro ve třídě 2 a patří k listnáčům, které se hodí i ven. Tvrdostí zaostává za bukem i jasanem.
• Buk lesní (Fagus sylvatica) je po smrku a borovici třetí nejrozšířenější dřevinou českých lesů. Jeho dřevo je tvrdé a pevné, ale netrvanlivé, proto patří do interiéru.
• Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) je nejtvrdší z trojice dub, buk, jasan. The Wood Database ho zmiňuje u podlah a násad nářadí.
• Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) má nejtrvanlivější dřevo v tabulce, těžké a tvrdé. Vyrábějí se z něj například plotové sloupky.
• Bříza bělokorá (Betula pendula) má světlé dřevo bez jádra, tvrdší než dub, ale netrvanlivé. Na světě patří k nejpoužívanějším dřevům na dýhy a překližky.
• Třešeň ptačí (Prunus avium) je lehčí než dub, v Jankově zkoušce o něco tvrdší. Používá se na nábytek, dýhy a hudební nástroje.
• Kaštanovník jedlý (Castanea sativa) má jádro trvanlivé jako dub, tvrdostí má však blíž k lípě.
• Lípa obecná (Tilia × europaea) má lehké a měkké dřevo, které se používá na řezbářské práce, dýhy a soustružené předměty.
• Jabloň (Malus) má nejtěžší dřevo v tabulce, které podle The Wood Database výrazně sesychá a při změně vlhkosti pracuje. Používá se na jemný nábytek, násady a drobné soustružené výrobky.

Jehličnaté dřeviny

• Smrk ztepilý (Picea abies) má nejlehčí a nejměkčí dřevo v tabulce. Vyrábí se z něj stavební řezivo i rezonanční desky hudebních nástrojů.
• Borovice lesní (Pinus sylvestris) je jádrová dřevina se širokou bělí, která zabírá 20–30 vnějších letokruhů.
• Modřín opadavý (Larix decidua), kterému se na Slovensku lidově říká „červený smrek“, patří do jiného rodu než smrk. V tabulce je nejtvrdším jehličnanem a jeho běl je úzká, jen 1,5–3 cm.
• Modřín sibiřský (Larix sibirica) je jiný druh modřínu, kterému se věnuje samostatný článek.
• Sekvoje vždyzelená (Sequoia sempervirens) je téměř tak lehká jako smrk, její jádro však hnilobě odolává mnohem lépe.

Druhy dřeva a jejich využití: Okna, dveře, podlahy a nábytek

Pro každé použití je důležitá jiná vlastnost.

Dřevo na okna a vchodové dveře

Okna a vchodové dveře jsou vystaveny povětrnostním vlivům, proto u nich rozhoduje trvanlivost jádra a dřevo bez běli. Z dřevin v tabulce mají nejlepší třídu akát, dub a kaštanovník. Třídy však platí pro styk se zemí a okno se země nedotýká: podle poznámky DHV k osmiletým polním zkouškám by v něm jádro modřínu odpovídalo třídě 2 a borovice třídě 3. Buk a jasan patří do interiéru, jasan se podle GD Holz používá venku jako tepelně upravený termojasan. Kromě dřeviny si u našich dřevěných oken vybíráte také z 9 typů profilů.

Čím horší třída trvanlivosti, tím víc záleží na povrchové úpravě. Jak ji udržovat, popisuje článek o údržbě dřevěných a dřevohliníkových oken.

Dřevo na podlahy

Na podlaze rozhoduje tvrdost, protože povrch zatěžují nohy židlí, podpatky a padající předměty. Z podlahových dřevin jsou nejodolnější akát (7 560 N), jasan (6 580 N) a buk (6 460 N), dub se 4 980 N je měkčí. Smrk a borovice se otlačí mnohem snáz, na podlaze z nich proto budou stopy používání vidět dřív.

Druhy dřeva na nábytek

Na nábytek se podle The Wood Database běžně používá dub, buk, třešeň, kaštanovník, akát i jabloň. Třída trvanlivosti popisuje odolnost jádra vůči houbám ve styku se zemí, v suchém pokoji proto ustupuje do pozadí. Rozhoduje vzhled, hmotnost a tvrdost.

Na jídelní stůl a pracovní desku, které snášejí údery a škrábance, zvolte tvrdší dřevo, například dub, buk, jasan nebo třešeň. Měkký smrk či lípa se lépe uplatní tam, kde povrch není vystaven úderům, například na dvířkách skříněk. Bříza se v nábytku často objevuje jako překližka nebo dýha, tedy tenký list dřeva na povrchu desky.

Často kladené otázky (FAQ)

Které dřevo je nejtvrdší?

Z dřevin v naší tabulce jabloň (7 700 N) a akát (7 560 N), za nimi jasan a buk. Z jehličnanů má podle Atlasu drevín nejtěžší a nejtvrdší dřevo tis.

Které dřevo je nejlehčí?

V tabulce smrk s hustotou 405 kg/m³ a sekvoje se 415 kg/m³. Z domácích listnáčů označuje Atlas drevín dřevo topolů za lehké až velmi lehké.

Proč se hustota dřeva uvádí při vlhkosti 12 %?

Hmotnost dřeva se s vlhkostí výrazně mění a 12 % je nejběžnější standard při zkoušení dřeva. Podle The Wood Database dřevo této vlhkosti dosáhne, když se vlhkostně vyrovná s okolním vzduchem o teplotě kolem 21 °C a relativní vlhkosti přibližně 65 %.

Je jehličnaté dřevo vždy měkké?

Ne. Modřín opadavý má v Jankově zkoušce 3 290 N, tedy víc než listnatá lípa (3 100 N) či kaštanovník jedlý (3 010 N).

Závěr

Druhy dřeva porovnávejte podle hustoty, tvrdosti a třídy trvanlivosti jádra, vždy při stejné vlhkosti a ze stejného zdroje. Při výběru nejdřív zvažte, kam dřevo použijete.

Dřevěná okna, dřevěné podlahy i interiérové dveře včetně dýhovaných vyrábíme na míru. Pokud vybíráte dřevo pro svůj dům, rádi Vám poradíme.

Zdroje

• Atlas drevín: Základy nauky o dřevě – rozdělení dřevin podle vnitřní struktury dřeva
• Rowell, R. M. a kol.: Cell Wall Chemistry (USDA Forest Products Laboratory, 2005)
• The Wood Database: Janka Hardness
• DHV: Dauerhaftigkeitsklasse / Resistenzklasse Holz
• GD Holz: Esche
• Ministerstvo zemědělství ČR: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2024