Kaštanovník jedlý: Vlastnosti stromu, dřeva a zajímavosti

Kaštanovník jedlý a jírovec maďal mají lidově téměř stejné jméno (jedlý kaštan a kaštan koňský), botanicky je však spojuje jen málo. Kaštanovník patří k bukovitým jako dub a buk, jírovec do úplně jiné čeledi a jeho plody se nejedí. I o kaštanovém dřevě kolují omyly. Je lehčí a měkčí než dubové, zato hnilobě odolává podobně dobře jako dub.

Kaštanovník a jírovec: V čem je rozdíl

Kaštanovník jedlý (Castanea sativa) a jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) si lidé pletou kvůli podobným plodům a jménu. Rozdíl poznáte nejrychleji podle listu: kaštanovník má list jednoduchý a na okraji zubatý, jírovec dlanitě složený z několika lístků, které vyrůstají z jednoho bodu jako prsty ruky. Přehled znaků podle Atlasu drevín (kaštanovník jedlý, jírovec maďal):

U plodů pomůže i hrot: nažka kaštanovníku jedlého se na vrcholu zužuje ve špičku, která je stříbřitě chlupatá. Semeno jírovce má na boku výraznou světle hnědou skvrnu, pupek (hilum).

Je jírovec maďal jedlý?

Ne, plody jírovce maďalu jsou nejedlé a syrové části stromu jsou škodlivé. Americké Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) upozorňuje: „Syrová semena, kůra, květy a listy jírovce maďalu nejsou bezpečné k vnitřnímu užití, protože obsahují toxickou složku.“

Jak vypadá kaštanovník jedlý

V oblastech, odkud pochází, dorůstá kaštanovník jedlý do výšky 30–40 m. Solitérní strom má mohutnou, široce vejčitou a rozložitou korunu. Borka je tmavě hnědá a hluboce síťovitě rozpraskaná.

Kvete později než většina listnáčů, v červnu, kdy je už úplně olistěný, na severním okraji rozšíření i v červenci. Samčí květy jsou v úzkých krémově žlutých jehnědách dlouhých 10–15 cm, samičí vyrůstají u jejich spodní části po třech ve společné číšce. Z ní se do podzimu vyvine kulovitý obal s dlouhými ostny, který v září až říjnu pukne na 3–4 části a uvolní dvě až tři tmavě hnědé nažky, tedy jedlé kaštany.

List kaštanovníku jedlého

List kaštanovníku jedlého je podlouhle eliptický až kopinatý, dlouhý 8–22 cm a široký 4–8 cm, na konci s dlouhou špičkou a na okraji s dlouhými ostrými zuby. Svrchní strana je tmavě zelená a lesklá, spodní nažloutle zelená. Řapík měří 1,5–3 cm a je chlupatý.

Na větévce rostou listy střídavě. Právě tím se kaštanovník liší od jírovce, jehož složené listy vyrůstají proti sobě na řapíku dlouhém až 25 cm.

Kde roste kaštanovník jedlý v Česku

V Česku je kaštanovník jedlý nepůvodní dřevinou, která se tu však pěstuje po několik staletí. Pochází ze Středomoří, z Malé Asie a Kavkazu a podle přehledu ve Zprávách lesnického výzkumu u nás roste hlavně jako solitérní strom, v alejích a v kaštankách, tedy sadech založených kvůli plodům. Nejznámější jsou Chomutovská kaštanka u Kamencového jezera, kde roste pravděpodobně největší kaštanovník v Čechách s obvodem kmene 633 cm (měřeno v roce 2000), a Nasavrcká kaštanka vysázená v roce 1776.

V lesích je kaštanovník vzácný. Podle studie v časopise Journal of Forest Science z roku 2024 zaujímá v celém Česku přibližně 30 hektarů a sady spolu s lesními porosty tvoří jen desetinu lokalit, kde roste. Více než polovina výsadeb je ve městech.

Pěstování kaštanovníku jedlého

Kaštanovník jedlý můžete pěstovat i v Česku, pokud mu najdete teplé místo. Je to teplomilná dřevina, která snese polostín, a nejlépe roste na kyselých, dostatečně hlubokých a vlhkých půdách. Přehledový článek v českém lesnickém časopise Zprávy lesnického výzkumu uvádí tyto nároky:

• půda čerstvá a dobře provzdušněná, s pH od 4 do 6,5,
• půda nesmí být zamokřená, v mokré strom sice roste rychle, ale má horší dřevo a málo plodů,
• chráněná poloha, silný vítr kaštanovníku škodí,
• největším nepřítelem jsou pozdní mrazy,
• letní sucho snese díky dlouhému kůlovému kořeni, který si vytvoří už v prvním roce.

Samoopylení brání to, že samčí a samičí květy na tomtéž stromě dozrávají v různou dobu. Podle Bavorského zemského ústavu pro les a lesnictví (LWF) nese kaštanovník na volném prostranství první plody ve věku 20 až 30 let, v lesním porostu až po 40 až 60 letech. Velkoplodé odrůdy (marony), které se snáze loupou, se množí hlavně roubováním.

Pěstování kaštanovníku jedlého ze semene

Ze semene kaštanovník jedlý vypěstujete, pokud zasadíte čerstvé plody, které nevyschly. Jedlé kaštany nemají období klidu před klíčením (dormanci), zato je nelze dlouho skladovat. Postup podle článku LWF o rozmnožování kaštanovníku, který popisuje práci lesních školek:

Krok č. 1 – Sběr: obaly pukají od začátku října do poloviny listopadu. Plody sbírejte hned po dopadu na zem, protože podle českého přehledu rychle vysychají a lákají i zvěř.

Krok č. 2 – Přezimování: ve školkách se kaštany devět dní máčejí ve studené vodě. Plody, které vyplavou na hladinu, jsou hluché nebo napadené hmyzem. Zbytek přezimuje při 0 až 2 °C nebo venku navrstvený v písku na chladném, přiměřeně vlhkém místě chráněném před myšmi a ptáky.

Krok č. 3 – Výsev: obvykle v dubnu až květnu. Vysévat lze i na podzim, v zimě však hrozí, že plody vyžerou myši a divočáci. Kaštan položte plochou stranou dolů 3 až 5 cm hluboko, vzejde po čtyřech až pěti týdnech a lépe se mu daří v půdě chudé na vápník.

Krok č. 4 – Přesazování: v prvním roce si semenáček vytvoří kůlový kořen, proto se jednoleté rostlinky přesazují.

Vlastnosti kaštanového dřeva

Jádro kaštanového dřeva je světle hnědé až středně hnědé a časem tmavne až do červenohnědé barvy, úzká běl, tedy mladší dřevo pod kůrou, je bílá až světle hnědá. Stejně jako dub je to kruhovitě pórovité dřevo s výraznými letokruhy, které popisujeme v článku Druhy dřeva: Charakteristika, vlastnosti a použití. Od dubového ho dobře odlišíte podle dřeňových paprsků: u kaštanovníku jsou tak úzké, že je uvidíte až lupou.

Hodnoty v tabulce jsou z The Wood Database pro dřevo o vlhkosti 12 %, u dubu jde o dub letní. Třídu trvanlivosti kaštanovníku podle normy EN 350 uvádí LWF, u dubu a běli Německý svaz ochrany dřeva (DHV):

Tvrzení, že kaštanové dřevo je hutnější než dubové, tedy neplatí. Klaus Richter a Gabriele Ehmcke to ve sborníku LWF Wissen 81 píší přímo: „Hustota dřeva kaštanovníku jedlého je v průměru o něco nižší než u známých domácích listnatých dřevin.“ Rozpětí naměřených hodnot uvádějí 0,57–0,66 g/cm³.

Tvrdostí zaostává za dubem i za bukem (6 460 N), trvanlivostí jádra je však na úrovni dubu. Třída 2 znamená podle DHV, že jádro vydrží ve styku se zemí v průměru 8 až 13 let.

Proč tak dobře odolává? Podle LWF za to mohou hlavně třísloviny (tanin), které dřevu dodávají i vysokou kyselost, pH jádra je pod 4. Při změnách vlhkosti dřevo zároveň méně sesychá a bobtná, takže si lépe drží rozměry.

K čemu se kaštanové dřevo hodí

Díky trvanlivosti se kaštanovník často používá tam, kde je dřevo venku nebo ve vlhku. LWF a The Wood Database uvádějí tato použití:

• tenké kmínky bez běli jako kůly do plotů a vinic, ve styku se zemí i bez chemické ochrany,
• lavinové zábrany, od kterých se očekává životnost nejméně 30 let,
• dužiny na sudy,
• rovné bezsuké dřevo na výrobu oken a dveří, konstrukční dřevo a dýhy,
• nábytek a řezbářské práce.

Při zpracování je třeba dát si pozor na několik věcí. Tanin ve vlhku reaguje se železem, hřebíky a kování proto na dřevě zanechají tmavé skvrny. Dřevo se snadno štípe (při přibíjení a šroubování opatrně) a špatně se suší, protože má sklon praskat. Kmeny kaštanovníku navíc často trpí kruhovými trhlinami podél letokruhů, které znehodnotí velkou část kmene pro výrobu řeziva.

Zajímavosti o kaštanovníku jedlém

Kromě dřeva a plodů má kaštanovník jedlý i méně známé stránky:

• z našich bukovitých dřevin dávají včelám pyl všechny, duby a buky i medovici, nektar však jen kaštanovník jedlý. Kaštanový med je tmavý a nahořklý,
• v Evropě roste kaštanovník podle Evropského programu pro lesní genetické zdroje (EUFORGEN) odhadem 9 000 let,
• porosty kaštanovníku zaujímají v Evropě 2,53 milionu hektarů a 79,3 % z nich leží ve Francii a Itálii,
• v seznamu hlavních pěstitelů, který uvádí český přehled, je na prvním místě Čína. Kaštanovník čínský (Castanea mollissima) je však samostatným druhem a šlechtitelé ho spolu s kaštanovníkem japonským (Castanea crenata) kříží s evropským, aby byli kříženci odolnější vůči houbovým chorobám,
• z plodů se mele mouka a vyrábějí pasty, kaštany se využívají i v bezlepkové stravě.

Často kladené otázky (FAQ)

Kdy dozrávají jedlé kaštany?

Podle Atlasu drevín dozrávají v září až říjnu, v Bavorsku podle LWF pukají obaly od začátku října do poloviny listopadu.

Kdy začne kaštanovník jedlý plodit?

Kaštanovník ze semene nese na volném prostranství první plody ve věku 20 až 30 let, v lesním porostu až po 40 až 60 letech. Plnou úrodu pak podle LWF přináší každé dva až tři roky.

Dá se kaštanové dřevo použít venku?

Jádrové dřevo ano, stejně jako dub patří do třídy trvanlivosti 2 a kůly z něj vydrží v zemi i bez chemické ochrany. Běl je netrvanlivá, proto se odstraňuje. The Wood Database upozorňuje, že dřevo může napadnout hmyz.

Jak se řekne kaštan anglicky?

Kaštanovník jedlý je v angličtině sweet chestnut, někdy také European chestnut nebo Spanish chestnut. Jírovec maďal se jmenuje horse chestnut, což odpovídá českému lidovému názvu kaštan koňský, slovo koňský tak mají oba jazyky společné.

Závěr

Kaštanovník jedlý od jírovce odlišíte podle listu: jednoduchý zubatý list má kaštanovník, dlanitě složený jírovec. Kaštanové dřevo je lehčí a měkčí než dubové, jeho jádro však venku vydrží podobně dlouho jako dub.

Podle LWF je kaštanové dřevo dubovému vzhledem velmi podobné, liší se hlavně úzkými dřeňovými paprsky. Kdo chce dubový vzhled i na okně, najde dub sukatý mezi materiály na naše dřevěná okna vyráběná na míru. Pokud vybíráte dřevo na nová okna, napište nám.

Zdroje

• Kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.) – Atlas drevín
• Holuša, J. a Holý, K. (2024): The distribution of Castanea sativa and its ability to regenerate in the Czech Republic – Journal of Forest Science
• Vopálka Melicharová, L. a Kupka, I. (2021): Kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.) v měnících se podmínkách Evropy a České republiky – Zprávy lesnického výzkumu
• Sweet Chestnut – The Wood Database
• Das Holz der Edelkastanie – Eigenschaften und Verwendung – LWF Wissen 81
• Genetik und Vermehrungsgut der Esskastanie – LWF Wissen 81
• Horse Chestnut – NCCIH